Snad každý už slyšel o šestihodinové pracovní době, kterou s úspěchem zavádí řada firem a institucí, převážně tedy v zahraničí. Nejvíce tím proslulo Švédsko, kde dokonce zaznívají úvahy o plošném zavedení takto dlouhé pracovní doby. Platí to zatím pro vybraná města, například Göteborg.
Jaký je smysl myšlenky o dvě hodiny kratšího pracovního dne? Údajně jsou zaměstnanci ve výsledku spokojenější a produktivnější. Dvě hodiny má být standardní délka takzvaného “idle time”, tedy nevyužitého času, který ve standardní osmihodinové pracovní době lidé stráví jinak než prací.
Ačkoliv to zní krásně, není to zase tak jednoduché, jak se zdá. Jsou určité překážky na cestě k produktivitě pracoviště, které jen tak samy od sebe nezmizí, když pracovní den zkrátíte. Představme si nyní pět nejzásadnějších překážek.
1. Nízká koncentrace
Lidská mysl není schopna podat trvale koncentrovaný výkon po celou délku pracovního dne. Studie Floridské university dokonce tvrdí, že stoprocentní koncentraci na problémy pracovní povahy průměrně vynakládáme po dobu 90 minut denně. Těchto 90 minut je rozložených po celou délku pracovní doby. Po většinu času se na práci zaměřujeme “jen tak na půl”, aniž bychom si to uvědomovali (princip multitaskingu). Koncentrace může být aktivizována různými podpůrnými prostředky se skutečným nebo jen placebo efektem (káva, jídlo, pitná voda).
2. Hluk
Jakkoli budou mnozí manažeři vždy vyzdvihovat výhody open space pracovišť, toto je nezpochybnitelný nedostatek. Hluk v práci má za následek nejen nižší produktivitu, ale podle některých výzkumů i nižší spokojenost zaměstnanců a jednu z příčin jejich vysoké fluktuace.
Řešením může být poskytování sluchátek nebo zavedení „tichých hodin“, tedy doby, kdy musí být v kanceláři povinný klidný režim. Důležité úkoly tak mohou být řešeny právě v těchto hodinách.
3. Telefony a internet
Skype, Facebook, Twitter a další služby významně snižují produktivitu v práci. Je dokázáno, že průměrně zkontrolujeme telefon 80x denně. Závislost na moderních komunikačních technologiích je tak silná, že je těžké s tím něco dělat. Mnohé firmy na západě ale začínají klást důraz na důležitost osobního kontaktu. Zavádí proto „pátky bez e-mailů“ – veškeré interní komunikace mezi pracovníky musí být řešeny bez použití e-mailu či telefonu. Stačí ujít pár kroků a s dotyčným(i) se domluvit.
4. Dlouhé mítinky
Role mítinků v moderním byznyse stoupá. Až je to možná na škodu. Podle článku s přiléhavým názvem „Zastavte mítinkové šílenství“ uvedeném na webu Harvard Business Review stráví vysoce postavení pracovníci 23 hodin týdně na mítincích. Má to být o 13 hodin týdně více, než tomu bylo v 60. letech. Sami manažeři přitom připouští, že mítinků je příliš, že jsou neefektivní a že je odvádí od řešení důležitých pracovních úkonů. Každé pracoviště zvlášť musí zvážit, zdali by nešlo množství, frekvenci a délku mítinků omezit.
5. Dehydratace a špatné stravování
Jistá studia uvádí, že konzumace potravin bohatých na sacharidy má neblahý vliv na produktivitu práce. Tyto potraviny mají za následek sníženou hodnotu inzulinu v těle, což vede ke ztrátě tělesné energie. Také dehydratace je problém – je příčinou únavy a ztráty koncentrace.
Tyto problémy můžou být řešeny poměrně snadno. Coby zaměstnavatel volte takové svačinové automaty, které nabízí vysokoproteinovou stravu bez velkého obsahu cukrů. Můžete také zavést ovocné nebo zeleninové dny. Klíčová je role automatů na pitnou vodu. Výdejníky vody by měly být dobře dostupné. Dobré je, pokud je na každých 40 zaměstnanců přítomen na pracovišti jeden výdejník pramenité vody. Poučte zaměstnance o dobrém vlivu vody nejen na efektivitu práce, ale na jejich zdraví jako takové.
