Společnost Waterlogic CZ s.r.o. si v souvislosti s epidemií koronaviru vyhrazuje právo prodloužit reakční dobu na servisní požadavky klientů. Firma dále upozorňuje, že provedení neurgentních servisních požadavků nemůže do odvolání garantovat.
  • Požádejte o nabídku
  • Den světových řek: 27. září. Několik zajímavostí, které jste možná nevěděli

    Zveřejnil ,
    Den světových řek: 27. září. Několik zajímavostí, které jste možná nevěděli

    Řeky jsou tepny života na zemi. Utvářejí krajinu, jsou důležitým ekosystémem a klíčovým prvkem v systému transportu vody na naší planetě. Určitě si zaslouží svůj mezinárodní den. Připadá na čtvrtou neděli v září, takže letos je to 27. září. Stojí za to se nad říčním fenoménem krátce pozastavit.

    Řeky byly základní podmínkou vzniku nejstarších civilizací. Kolem roku 3000 před Kristem se zformovaly první městské státy v Mezopotámii (název označuje zemi mezi řekami, tedy Eufratem a Tigridem), utvořil se centralizovaný stát v Egyptě, rozložený podél břehů Nilu, v dnešní Indii vznikla kultura poříčí Indu. V Číně nejstarší civilizace sídlily u břehů řek Chuang – che (Žlutá řeka) a Jang – c' – ťiang.

    Proč naši předkové stavěli první sídla právě u řek, je nasnadě. Řeky nabízely stabilní zdroj pitné vody a půda v jejich okolí byla úrodná pro pěstování plodin. Dále bylo řek využíváno k transportu zboží a lidí. Lidé žijící v okolí řek se živili rybolovem, případně lovili zvěř, která přicházela k řece uhasit žízeň.

    V Evropě dnes vnímáme přítomnost řeky ve městě jako místo rekreace, sportu a odpočinku. Pro mnohé je těžké představit si, že na mnoha místech planety je nadále řeka prvkem, na níž jsou obyvatelé doslova životně závislí. Řekou, která přináší obživu nejvíce lidem na Zemi, je zřejmě Mekong. Z darů jejích vod se živí 60 milionů lidí.

    Jen 19 nezávislých států na svém území nemá jedinou řeku. Nepřekvapivě jsou většina z nich ostrovy, jako například Malta, Maledivy či pacifické tropické ráje Tonga, Kiribati a Tuvalu.

    Bez řek je 8 zemí ležících na kontinentu. Těmi největšími jsou pouštní země Omán, Saúdská Arábie a Libye. Na jejich území najdeme alespoň vádí neboli vyschlá koryta řek, jimiž voda protéká nárazově v období dešťů. Mimochodem, za zmínku stojí, že nejčastější příčina smrti v poušti není dehydratace, ale naopak utopení. Voda, která prudce teče z horských oblastí vyschlými říčními koryty, smete vše, co je v cestě. Takto zemřelo v roce 2006 130 lidí v suchém indickém státě Rádžasthánu. V roce 2005 se zase 18 lidí utopilo při nečekané pouštní povodni na hranici Utahu a Arizony.

    Můžeme také uvést řadu zajímavostí o českých řekách. Už sám fakt, že drtivá většina našich řek má pramen na českém území, je raritou. Skutečně sedí označení „střecha Evropy“, protože ryze domácí původ mají řeky pouze v Andoře a pak z pochopitelných důvodů na Islandu, v Irsku či ve Velké Británii. Příkladem další takové země je na světové mapě Nepál.

    Že se na území Česka nachází významný hydrologický bod, kde se nachází hranice úmoří Černého, Severního a Baltského moře, je znám snad každému. Ti, kteří dávali ve škole pozor, vědí, že se tento bod nachází pod vrchem Klepý u Králického Sněžníku. Možná jste si ale nevšimli, že skoro všechny české řeky jsou ženského rodu. Existuje jen jedna výjimka: Labe.

    Mezinárodní den řek ale vyzývá k tomu, aby si lidé uvědomili, jak důležité jsou řeky coby zdroj pitné vody a coby jedinečný ekosystém. „Rostliny a živočichové žijící v řece a v jejich těsné blízkosti by nemohly prospívat, pokud dojde ke znečištění řek. Tento den by měl být připomínán, aby si všichni uvědomili, jak důležité tyto vodní zdroje jsou. Uchovejme je v co nejlepším stavu,“ píše v souvislosti s mezinárodním dnem řek web indiatoday.in.

    Jaká hořká ironie, že v Česku se právě v tomto období veřejnost seznamuje s ekologickou katastrofou na Bečvě, kdy při kontaminaci kyanidem uhynuly desítky tun ryb.