Klimatické inženýrství je termín, který nemá pozitivní konotace. Řada zemí jej úmyslně nebo neúmyslně aplikovala v předchozích letech ve snaze zlepšit úroveň života svých obyvatel. Výsledky byly většinou katastrofální.
Stačí připomenout výstavbu přehrady Tři soutěsky v Číně dokončenou roku 2012. Došlo to tak daleko, že čínská vláda, jindy neochotně mluvící o svých chybách, připustila devastující účinky tohoto vodního díla na ekologii krajiny a život lidí. Tři soutěsky mají přímou souvislost s opakujícími se sesuvy půdy, půdní erozí a dokonce i zvýšenou seizmickou aktivitou. Rovněž bývá zmiňováno opakující se sucho v posledních letech v blízkosti přehrady. Výzkum této problematiky je ale zatím v počátcích.
Kde celkový dosah škod známe mnohem přesněji, to je případ Aralského jezera. To padlo v sovětské éře za oběť vládním experimentům se zavlažováním pouští. Aby přinesly vodu potřebnou k pěstování bavlny, byly řeky Amudarja a Syrdarja svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů a tím pádem ztratily kontakt s jezerem. Dnes má vodní plocha již jen desetinu původního množství vody a navíc je vlivem hnojiv a pesticidů prakticky jedovaté.
Jsme v roce 2020 a klimatické inženýrství má opět slovo. Tentokrát je ale motivace trochu jiná. Vlády se snaží o zmírnění negativních klimatických jevů. Řeč je o suchu, vlivu skleníkových plynů a zvyšování průměrné teploty Země.
USA před Vánoci roku 2019 vyčlenily státní rozpočet pro Národní úřad pro oceán a atmosféru. Chtějí seriózně zkoumat možnosti odrážení tepla zpět do vesmíru a dále odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho ukládání do hornin nebo přeměnu na jiné látky. Na stole je dokonce plán na tvorbu umělých mraků, které by na pevninu přinášely tolik potřebný déšť a s ním spojenou pitnou vodu.
Ač jde o kontroverzní nápady, nutno říci, že se možná ve výsledku mohou být jednou z mála šancí, které máme. Zmíněné negativní vlivy změn klimatu se jeví být nevratnými, pokud se lidstvo neuchýlí ke krokům, jako je například omezování vypouštění skleníkových plynů. To je ale v globálním měřítku zřejmě nemyslitelné.
A jsou tady navíc i pozitivní příklady. Austrálie už začala pracovat na projektu cílených změn oblaků v oblasti Velkého korálového útesu. Oblaka vytvořená speciálními sněhovými děly mají za úkol odrážet více slunečního světla do atmosféry a tím ochladit vodu v oblasti tohoto výjimečného a křehkého přírodního útvaru. A první výsledky pokusů jsou podle autorů projektu velmi úspěšné.
