Společnost Waterlogic CZ s.r.o. si v souvislosti s epidemií koronaviru vyhrazuje právo prodloužit reakční dobu na servisní požadavky klientů. Firma dále upozorňuje, že provedení neurgentních servisních požadavků nemůže do odvolání garantovat.
  • Požádejte o nabídku
  • Po stopách izraelského vodohospodářského úspěchu (3/4). Odsolování mořské vody

    Zveřejnil ,
    Po stopách izraelského vodohospodářského úspěchu (3/4). Odsolování mořské vody

    Získávat pitnou vodu odsolováním zní jako skvělý nápad. Slýcháme, že voda se z pevniny ztrácí. Vysychají jezera i řeky, tají ledovce. Kde jinde brát tekutinu tolik potřebnou pro život, než z nekonečných moří a oceánů?

    Odsolování mořské vody je ale kontroverzním tématem. Stále se jeví být energeticky příliš náročným a tudíž drahým. Teprve vývoj posledních patnácti let dává naději, že by tomu mohlo být v budoucnu jinak. Hlavní roli na tom má Izrael.

    Na Blízkém východě se začalo odsolovat ve velkém

    Od roku 2005 vyrostla v Izraeli řada odsolovacích provozů. Největší z nich Aškelon dlouho platil za největší stanici na světě, tento primát jí ale odebraly stanice vzniklé později v arabských zemích. Nutno ale poznamenat, že arabské provozy z velké části stojí právě na izraelských technologiích.

    Většina stanic využívá k odsolování principu reverzní osmózy. Mořská voda je přiváděna na polopropustnou membránu, jež oddělí čistou vodu od soli a rozpuštěných minerálů. Membránou tak projde pouze čistá voda, zbylý koncentrát nazývaný solanka se vrací zpátky do moře.

    Pórovitý materiál odfiltruje mikroorganismy z mořské vody

    Membrána je tedy klíčovým prvkem celého systému. Její zranitelnost je vadou na kráse celého systému. K jejímu opotřebení přispívají nejen agresivní molekuly soli, ale také mikroorganismy. Ty se na membránách zachytávají a množí, takže je zapotřebí membrány draze a intenzivně čistit. To alespoň platilo donedávna. Tým Edo Bar-Zeeva z Zuckerbergova ústavu pro výzkum vody ale přišel s revolučním nápadem. Použil speciální pórovitý materiál připomínající horniny sopečného původu, který má vlastnost mikroorganismy spolehlivě zachytávat.

    Díky tomu, že jsou mikroorganismy odfiltrovány z vody ještě předtím, než se dostanou k membránám, je celý systém podstatně zjednodušen. Nové izraelské odsolovací stanice tak vyprodukují dohromady takřka miliardu kubických metrů sladké vody ročně. Protože průměrná roční spotřeba domácností a firem osmimilionové země činí 1,9 miliard kubických metrů, zjišťujeme, že Izrael mořskou vodou pokryje větší polovinu celkové spotřeby.

    Komplikace: odsolování je až příliš dokonalé

    Židovský stát tak skutečně přečkal období nedostatku vody, a tak jsme se mohli i v českých médiích začátkem roku dočíst, že nedávno kriticky vysychající Galilejské jezero je znovu plné po okraj. K jeho záchraně přispěly sice také nebývale silné deště z let 2019 a 2020, ale notně se o to přičinili sami Izraelci čerpáním odsolené mořské vody do jezera.

    Zbývá už jen několik posledních problémů k vyřešení. Jedním z nejzásadnějších je skutečnost, že odsolovací stanice čistí vodu až příliš dokonale. Z vody zmizí nejen sůl a mikroorganismy, ale také minerály, které lidské tělo potřebuje. Izraelské ministerstvo zdravotnictví poukázalo na kritický nedostatek hořčíku a fluoru ve vodě, kterou lidí pijí z vodovodních kohoutků a nápojových automatů na vodu. V současnosti proto probíhají diskuze na téma, jak tyto cenné látky do vody zpět dostat.