Společnost Waterlogic CZ s.r.o. si v souvislosti s epidemií koronaviru vyhrazuje právo prodloužit reakční dobu na servisní požadavky klientů. Firma dále upozorňuje, že provedení neurgentních servisních požadavků nemůže do odvolání garantovat.
  • Požádejte o nabídku
  • Po stopách izraelského vodohospodářského úspěchu (2/4). Zemědělství

    Zveřejnil ,
    Po stopách izraelského vodohospodářského úspěchu (2/4). Zemědělství

    Izrael je zemědělskou velmocí. Produkuje obilniny, zeleninu a ovoce i květiny. Izrael na svém území pěstuje až 40 druhů ovoce, přičemž zejména v pěstování citrusů patří mezi světové lídry. Co se týče produkce brambor, je židovský stát v tabulce jen těsně pod Českou republikou. V produkci jablek, rajčat, mrkví nebo cibule osmimilionová země Českou republiku dokonce předčí. A zopakujme, že se bavíme o státu, který je rozlohou třikrát menší a z většiny jej tvoří poušť.

    Záhada neobvykle velkého stromu

    Klíčovou ingrediencí pro zemědělství je voda a s tou byl vždy v oblasti Blízkého východu problém. Závlahová metoda, dědictví starých civilizací, byla brána po staletí jako jediné možné řešení. Systém kanálů na základě principu gravitace přinášel drahocennou tekutinu z nepočetných toků, jako je Eufrat, Tigris a v případě Izraele Jordán. Tento systém vyžaduje obrovské množství úsilí a nákladů a čím dále se zavlažované plochy od vodního zdroje nachází, tím jsou výsledky horší. Množství vody, které se cestou vypaří nebo vsákne do půdy, dosahuje až 50 %.

    Už ve 30. letech si inženýr Simcha Blass všiml zajímavého jevu. Pozoroval skupinu stromů u plotu, z nichž jeden byl mnohem vyšší než jiné, třebaže rostl ve stejné půdě a zjevně byl vysazený ve stejný rok. Blass prozkoumal půdu a našel v ní kovovou trubku zavlažovacího systému. Byla v ní malá díra právě pod stromem, který tak výrazně prospíval.

    Po kapkách rovnou ke kořenům rostliny

    Teprve po 2. světové válce se inženýr odhodlal k experimentům. Na různých místech Izraele zkoušel pěstovat plodiny využívající kapkovou metodu. Namísto kovových trubek použil hadice z nového materiálu: z plastu.

    Výsledky jej ohromily. Nezávisle na region, kde pokus prováděl a nezávisle na druh plodiny, výsledky byly vždy stejné: dosáhl vždy vysoké úrody, a to s využitím 50 až 60 % méně vody než při závlahové metodě.

    Jak to funguje? Kapky vody stékají otvory v hadici a průběžně zavlažuje rostliny. Pouze 4 % vody se ztratí odpařením nebo vsakem do půdy. Zbytek vody včetně živin proudí rovnou ke kořenům a rostliny pak více plodí.

    V roce 1966 Blass spoluzakládá společnost Netafim, jejíž název je odvozen od hebrejského výrazu pro „kapat“.

    Kapkovou metodu dnes používá 90 % izraelských farmářů a technologii stát vyváží daleko za hranice Blízkého východu. Zemědělci v Austrálii, USA nebo v Číně začínají také objevovat kouzlo plastových hadiček s navrtanými malými otvory.

    Úspora vody pro zemědělce = více pitné vody pro obyvatele

    Tento vynález představuje další dílek do mozaiky s názvem izraelský vodohospodářský úspěch. Zemědělství je významný konzument vody – do objevu kapkové metody platilo, že 70 % spotřebované vody v Izraeli spolkne právě zemědělství.

    Příklad některých zemí ukazuje, že nehospodárné zemědělství vede k nedostatku pitné vody pro obyvatele. Není to zdaleka doména zaostalých zemí. Například v Kalifornii a Arizoně kritici poukazují na to, že jsou zde ve velkém pěstovány plodiny, jež by mohly růst jinde. Když poté přijde období sucha, musí obyvatelé Los Angeles a dalších měst dodržovat přísná opatření. Zato Izrael má k dispozici dost vody i v období klimatické nouze.

    Zdrojem vody je přitom nejen efektivní recyklace, o níž byla řeč v minulém článku, ale také kvalitní odsolování. To je ale téma pro příští díl.