Francie: daň na nerecyklovatelné plasty
Země galského kohouta si předsevzala, že chce v roce 2025 dosáhnout 100procentní úspěšnosti recyklace plastů. K tomuto ambicióznímu cíli vede trnitá cesta, nicméně první kroky již byly uskutečněny. Od roku 2019 platí daň na nerecyklovatelné plasty ve výši 10 procent. Zvýšení cen postihuje plastová brčka, kelímky či příbory.
Itálie: čištění uší jedině ekologicky
Italský zákaz plastových tyčinek do uší se začátkem roku stal mediálně vděčným tématem. Na Apeninském poloostrově zakoupíte tyčinky vyrobené pouze ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů. Neméně radikální ale byl také loňský zákaz nerecyklovatelných plastových sáčků na ovoce či zeleninu. A příštím rokem má z prodeje zmizet i plastové nádobí. Italové chtějí těmito nařízeními přispět k ochraně pitné vody v řekách a jezerech a snížit znepokojující míru znečištění pobřežních vod.
Norsko: 19 z 20 plastových lahví najde nové uplatnění
Strategie zálohovaného prodeje plastových lahví je dnes rozšířená v řadě evropských i mimoevropských zemí. Určit, která země je dokáže recyklovat nejlépe, je složité; většina zdrojů ale přisuzuje prvenství Norsku. Generální tajemník společnosti EPRO (European Association of Plastics Recycling and Recovery Organizations) Peter Sundt pro web https://www.dw.com potvrdil, že jeho domovská země, tedy Norsko, úspěšně zrecykluje 95% plastových lahví. Třídění a zpracování navrácených lahví funguje natolik efektivně, že lahve jsou rozemlety na takzvané PET vločky miniaturní velikosti, ze kterých se mohou vyrábět další lahve. „Norsko je na svůj systém zálohovaných lahví velmi pyšné,“ uvádí Sundt.
Velká Británie: plast rozloží chytrý enzym
Univerzita v Portsmouthu přišla s podivuhodným výzkumem. Britským vědcům se podařilo odhalit strukturu klíčového enzymu, který může rozkládat plastové barely na vodu či lahve. Výstupem je potom čistá hmota, která se dá využít na výrobu nových lahví. Výzkum je ale zatím v plenkách a možnost využití těchto enzymů v průmyslu je v tuto chvíli v nedohlednu.
