Takové kapacity, jako byl Jacques-Yves Cousteau, bychom asi mezi Čechy hledali stěží. Češi o oceánech moc nevědí, někteří jsme jej v životě ani neviděli (moře v Chorvatsku se opravdu nepočítá).
A přitom i nás oceán ovlivňuje. Jsou na něm závislé téměř všechny živé organismy na Zemi. Oceán totiž absorbuje oxid uhličitý, je důležitým hráčem v globálním koloběhu kyslíku, akceleruje nebo zpomaluje globální klimatické jevy.
Nás suchozemců je vlastně na zeměkouli poměrně málo. Většina světové lidské populace žije ve vzdálenosti do 200 kilometrů od mořského pobřeží. Protože 8. června byl Mezinárodní den oceánů, je dobré si připomenout pár základních fakt.
Kolik je oceánů?
Všichni jsme se učili ve škole, že jsou čtyři. Není to ale jednoznačné. Stále více odborníků se přiklání k názoru, že oceánů je pět. Autonomní postavení takzvaného Jižního oceánu prosazuje Mezinárodní hydrografická organizace a přidává se k ní mnoho tvůrců map i vládních organizací. Například Australané již nějaký čas míní, že jih jejich země omývá Jižní oceán. Stále je ale hodně zdrojů, například společnost National Geographic, které trvají na teorii pouhých čtyř oceánů.
Jaké je nejrozsáhlejší pohoří na světě?
Nikoli Himálaj nebo Kordillery a Andy, ale Středooceánský hřbet je nejrozsáhlejším souvislým pohořím na světě. Je však pod hladinou vody a tak o něm moc nevíme, až na souvislost se zemětřeseními a explozemi sopek. Uvádí se, že povrch Venuše a Marsu má lidstvo zmapován lépe, než Středooceánský hřbet.
Kde vzniká nejvíce kyslíku?
Deštné pralesy jsou bezesporu zelenými plícemi planety, ale v produkci si nijak nezadají s oceány. Ty produkují 70 až 80% světového kyslíku. Jde o práci mořských rostlin, zejména řas.
Co je největším ohrožením?
U této otázky žádný chyták nečekejte. Největší hrozbou je bez debat člověk. Neustálé znečišťování oceánů plastovým materiálem je jeden z nejvíce alarmujících problémů této planety. Množství odpadů se počítá na stovky tisíce tun. Plasty tvoří velký ostrov v Tichém oceánu, ironicky nazývanýOsmý kontinent. Nepořádek lze ale nalézt i na těžko dostupných místech, jako je Mariánský příkop, s 11 kilometry nejhlubší místo na Zemi.
Vzhledem k jejich stěžejní roli musíme oceány chránit. Tím totiž přispíváme k ochraně našich plic, našich potravin i naší pitné vody.
