Baví vás vaše práce? Tuto otázku jste asi už nejednou dostali. Přiznejme si na rovinu, že je špatně položená, protože bavit nás může zajímavá kniha nebo film, vtipná hra, ale sotva nás může kontinuálně bavit nějaká činnost, kterou jsme povinni dělat 5 dní v týdnu osm hodin denně.
Práce nás sotva může bavit, ale úplně stačí, když nás vyloženě neotravuje. Pokud se nemusíme ráno vyloženě nutit vstávat z postele při vidině nadcházející osmihodinové směny, pokud se rádi pobavíme s kolegy nad sklenkou vody před výdejníky pitné vody, pokud neodpočítáváme minuty zbývající do polední pauzy nebo do konce pracovního dne, pokud máme zápal a nadšení do rozjíždění nových pracovních projektů, pak si můžeme blahopřát – jsme v práci spokojení. I tento stav je ale většině z nás na hony vzdálen. Čím to je?
Dnes si představíme pět typických postojů a zlozvyků, které sráží naši morálku dolů, ať už přímo nebo nepřímo. Kvůli nim nemůžeme nikdy být v práci úplně spokojeni. Zkusme se jich vyvarovat!
1. Bez kafe nepřežiji
Sladká černá droga, kterou musíme mít na stole neustále při ruce. Jakmile ji dopijeme, hned musíme dokoupit další. Samozřejmě máme na mysli kávu. Turek, rozpustné s dvěma cukry nebo s mlékem… každý to má rád jinak. Na kávě jako takové nic špatného není, ani vypití pěti šálků denně by nebyl sám o sobě velký problém. Průšvih je v tom, že většina Čechů pije kávu z automatů a tento nápoj s kávou má pramálo společného. Na automatu to také většinou najdete malým písmem i napsané – není to káva, ale kávový nápoj. Tedy směs různých chemických látek dohromady dávající něco, co se kávě podobá. Naše tělo si z takového nápoje nic nevezme. Zůstáváme rozmrzelí a bez energie. Výdejníky na vodu jsou lepší – pitná voda prospěje zaměstnanci více jak po fyzické, tak i po psychické stránce.
2. Nechci míchat pracovní život s osobním životem
Jsou zaměstnanci, kteří v práci tvoří diskuzní kroužky a „partičky“. Najdete je v kuchyňce, na chodbě před automaty na pitnou vodu, i na oběd chodí spolu. A pak jsou zaměstnanci, kteří se zarputile nebaví s nikým. Když se jich zeptáte proč, mají připravenou tu hloupou vznešeně znějící větu: „Nechci míchat pracovní život a osobní život.“
Není nutné sdílet s kolegy v práce všechny intimity, ale to neznamená, že s nimi nemůžete navazovat kontakty, ba dokonce přátelství. V práci člověk tráví skoro třetinu života a tak potřebu sociálního kontaktu musí cítit i zde. Je dokázáno, že kvalitní networking značně zlepšuje produktivitu týmu. Přátelství a dobrá pohoda mezi zaměstnanci vytváří na pracovišti dobrou atmosféru.
3. Šéf si na mě zasedl
Tato věta je mor českých pracovišť. Zaslechnete ji vždy tam, kde se zaměstnanci mohou mezi sebou bavit a cítí se „bezpečně„. Samozřejmě, existují nadřízení, kteří mají sadistické sklony ubližovat lidem, většinou je ale „šéf si na mě zasedl“ spíše ublíženecký povzdech, který je vzdálen realitě. Šéfové mají většinou lepší věci na práci než si vybírat v týmu otloukánka a pomstychtivě plánovat, jak mu pobyt na pracovišti co nejvíce ztrpčit. Někdy je větší míra pracovního zatížení naopak důkazem důvěry vůču pracovníkovi, víry v jeho schopnosti. Je ale výzvou pro zaměstnavatele, aby kvalitní výkony svých svěřenců patřičně ocenili – alespoň slovní pochvalou.
4. Nutně potřebuji nějakou energii, jdu si koupit limonádu
Pocit únavy a otupělosti v práci bývá mylně interpretován jako potřeba dodat tělu energii a to ve formě cukrů. Proto sladké sycené nápoje na pracovištích jedou a to ve velkém. Jenže jestli něco člověku při pracovním výkonu nepomáhá, jsou to právě tyto instantní cukry. A k nim navíc další chemikálie v limonádách obsažené – konzervační látky, barviva a podobně.
Nápojový automat na pitnou vodu nabízí zaměstnancům něco mnohem lepšího. Osm sklenic pramenité vody a pracovník vydrží čerstvý a svěží kontinálně celý pracovní den. Pitná voda osvěží i psychicky – podle průzkumu, který zveřejnil British Journal of Nutrition, dehydratace rapidně snižuje naši morálku a přispívá ke stresu. Aquabary nebo sodobary jsou zde pro zlepšení pracovní pohody a motivace zaměstnanců!
5. Nemám čas se vzdělávat a ani to není nic pro mě
Jsou takoví pracovníci, kteří ignorují všechny možné nabídky vzdělávání na pracovišti (kromě těch povinných, samozřejmě). Mají rádi svůj klid a možnost zlepšit se při práci s kancelářským softwarem, v účetnictví nebo se naučit nový jazyk, to je nechává klidnými. Je to ale chyba. Právě touha učit se nové a nové věci, třeba i takové, které člověk v každodenní práci nevyužije, ta by měla být pro zaměstnance hnacím motorem. Vzdělávání otevírá člověku nové obzory a každý z nás by měl mít snahu sbírat nové informace a zkušenosti v každém věku.
