Tropický deštný les v Nigérii nepatří mezi ty nejznámější, má ale také důležitý význam. Žije zde na 500 druhů ptáků a přes 4 000 různých rostlinných druhů. To ale nemusí dlouho platit. Tempo, s jakým lesy z nejlidnatější africké země mizí, nemá ve světě obdoby.
Za posledních 30 let mizelo každý rok průměrně téměř 400 000 hektarů lesa ročně. Země jako by směřovala k totálnímu odlesnění. Ještě v roce 1990 lesy zabíraly 19 % rozlohy země, v roce to bylo přes 12 %, nyní to není ani 7. Stát ležící v tropickém pásu tak už má v současnosti menší podíl lesů na rozloze země než z většiny vyprahlý Turkmenistán nebo Izrael.
Důvodem divokého kácení přitom zdaleka není potřeba dřeva. Ekonomika státu stojí na těžbě ropy v deltě řeky Niger. Vláda ale řeší, jak pro Nigerijce získat jednak místo k životu, jednak nezbytnou zemědělskou půdu. Populace roste nekontrolovatelným tempem. Ve třinácté největší zemi Afriky žije 200 milionů lidí. Podle prognóz OSN by měla Nigérie do konce století dokonce předběhnout Čínu a stát se druhou nejlidnatější zemí světa po Indii.
V té době už země bude určitě pociťovat nedostatek pitné vody a dalších důležitých zdrojů. Lesy jsou cenné z mnoha důvodů. Redukují vlivy změn klimatu tím, že absorbují oxid uhličitý, uchovávají integritu ekosystémů vodních toků, pomáhají uchovat stabilitu říčních koryt, drží pod kontrolou erozi půdy a také poskytují potravu pro živočichy žijící ve vodě.
Aktuální relativní blahobyt země plynoucí ze zisků z těžby ropy se promítá do rostoucí populace, ta ale sama o sobě může být důvodem hladomoru a tristního nedostatku pitné vody v budoucnosti. Neboť kde nebudou v budoucnu lesy, tam bude sucho.
Příkladem Nigérii by měli být další silní hráči v regionu západní Afriky: Pobřeží slonoviny a Ghana. V těchto zemích se naopak rozloha lesů rok od roku pozvolna zvětšuje.
